PS: Miluji Tě Kiro ... navždy tvůj Strify 1.díl
" Hihihihi... hehehe....." Strify! Sklapni!" houkne na mě Kiro. Zvednu oči od toho užasnýho filmu a vidím jak na mě totálně rozčileně kouká. "Co je ?" zeptám se a přitom pozoruju jeho pásek u kalhot, má vážně vkus uculím se a kouknu mu do očí. Kiro který si všimnul mého pohledu směřujícího k dolní části jeho těla se zasekne a povídá mi "no víš snažím se na tebe mluvit a je to celkem důležitý, tak bys mi mohl dávat alspoň trochu pozor !"Trochu se zastydím vypadá vážně zničeně "tak si sedni... povídej co se stalo?" Radši vypnu film a rozhostí se uplný ticho...je to hodně nepříjemný. Sakra tak mluv Kiro ať tu není takový ticho říkám si v duchu. Jenže Kiro odvrátí pohled k oknu, zvedne se a kráčí na balkon. Vydám se za ním, když ho tak pozoruju zezadu říkám si že nějak zhubnul. Vyjdu za ním na balkon a vidím jak klečí na zemi a stékají mu slzy po tváři. Venku už je úplná tma, jen měsíc osvětluje liduprázdnou ulici která se zprostírá pod námi. "Kiro? Co se stalo? Proč brečíš?" ptám se ho ztrápeně, něco mi tu nehraje, včera byl přece úplně šťastnej. Šel s námi na oslavu a pořádně si to tam užíval...Zvedne ke mě ten jeho obličej, kde má už uplně rozteklý make-up a vypadá tak trochu jak medvídek panda. Malinko se usměju. Asi si mu to dodá odvahy otře si rukou oči " Strify když ti to řeknu, nebudeš se mi smát? " Celkem se leknu, tohle tu ještě nebylo, vždyť on je tak veselý člověk. " Klidně mluv, smát se ti nebudu i když to bude cokoliv" Kouknu mu do očí. Kiro se nadechne a povídá " Víš jak včera byla ta oslava? Jak se tam Yu opil a tancoval na stole?" usměje se "já .. já ... já se do něj zamiloval" Asi třicet vteřin na něj zírám.. nějak mi to nedochází...Kiro a Yu? ... zvednu se a jdu do obýváku vytáhnu ze skříně mojí záchranou vodku. Vrátím se zpátky na balkon ověřit si jestli tam fakt ten Kiro je nebo jestli se mi to jen nezdálo. Když ho uvidím, jak tam pořád sedí a hlavu má opřenou o zábradlí balkonu nadechnu se napiju se z lahve vodky. Tak fajn tohle zvládneš říkám si v duchu. Opatrně si sednu k němu a mlčky mu podám lahev. Zvedne ke mě ty jeho ubrečený kukadla a napije se jako by to byl džus. "Víš, je to pro mě celkem šok, ale ... budu se ti snažit pomoct, slibuju " řeknu. Kiro se usměje, obejme mě a řekne "já věděl že mě nezklameš".... Nadechnu se a cítím tu jeho nádhernou vůni a pociťuju každy jeho dotek .... kdyby tak tušil...
Pokračování příště
xxx Elis
Zdroj : zde