PS: Miluji Tě Kiro ... navždy tvůj Strify 4.díl
Jen co jsem ty dva uviděl rozběhl jsem se ven... myslím že si mě ani nevšimli... utíkal jsem chodbou, nevímal jsem hlasy, nevnímal jsem lidi .. viděl jsem jenom obrázek těch dvou před sebou. Vlítnul jsem k sobě do pokoje, kde byl ještě bordel po tom jak jsme upravovali Kira. Vzteky z toho co se děje jsem nakopnul postel, bohužel jsem si neuvědomil že je kovová tak sem si pořádně narazil nohu. Vyhrkly mi slzy do očí. Z bolesti... ze ztráty Kira...z nenávisti k Yuovi. Dokulhal jsem na balkon kde jsem se sesunul k zemi přesně jako nedávno Kiro. Slzy už nešly zastavit...byli jak horké kapky deště.. tekli mi po tváři a ze mě pomalu prchal ten vztek. Uvědomoval jsem si že jsem s tím vlastně souhlasil, že jsem mu slíbil pomoc. Přesto jsem tomu nemohl uvěřit. Po čtyřech ( pořád mě bolela ta noha) jsem se dobelhal do pokoje, vzal jsem ze stolu svůj notebook a zase zpátky na balkon. Říkal jsem si že bolest mě přejde, přece nemůžu být do Kira opravdu zamilovaný. Otevřel jsem svůj notebook a začal psát. Psal jsem o Kirovi, o všech okamžicích který jsem s ním strávil, o výletu k jezeru kde ten malej nemohlo chtěl skočit šipku ze skály a rozbil si hlavu, o tom jak jsme ho fotili s Yuem cestou do Hamburgu když usnul schoulený do klubíčka s malou plyšovou opičkou a o nedávný párty kde se opil a začal zpívat předevšemi japonsky písničku z anime filmu. Dokonce jsem se při psaní začal usmívat. Neslyšel jsem klepání na dveře a tak jsem se pořádně lekl když si najednou vedle mě sednul Shin. Stačil jediný pohled na mě a na fotky Kira který se mi momentálně promítaly v notebooku. "Kdyby jsi to řekl dřív třeba by to takhle nedopadlo, měl jsi mi to říct pomohl bych ti " podíval se mi do očí Shin. Jen jsem zakroutil hlavou... " Ne ... to bych nemohl...vlastně mohl... já.. já jen měl jsem strach" odpověděl jsem mu. " Chápu tě, teď už s tím ale nic nenaděláš Strify... viděl jsem ty dva.. vypadá to že jejich city jsou oboustraný"poznamenal Shin. Na notebooku se mi momentálně pouštělo video kde Kiro vyplazoval jazyk do kamery a já za ním dělal obličeje. Když to Shin viděl usmál se. "Tak já tě tu nechám, myslím že teď budeš rád sám" zvedá se a odchází. " Díky" zašeptel jsem "jo Shine neříkej to prosím nikomu, nechci těm dvou dělat zbytečný starosti" zavolal jsem ještě za ním. Shin kývnul hlavou a odešel. Začal jemně foukat vítr. Byl jsem hodně unavený... notebook jsem položil vedle sebe a pomalu usínal......někdo se mnou trochu zacloumal, rozespale jsem se kouknul, předemnou stál Kiro" Strify můžu si půjčit tvůj notebook?" zašeptal. "jo jasně" jenom jsem kývnul a znova usínal....
Poráčko příště.
xxxElis
Zdroj : zde