22.DÍL
*** AhojKy všici.. jenom vám chci říct že mě těší že to čtete a hlavně vaše komentáře... x) možná se to zdá, ale tohle není ještě poslední díl, takže ještě vydržte.. díky Anny***
"Laurooo...Lauro vstávej vždyť už je jedna"
"Tati? kde je Shin?"
"Je dole...Lauro vstávej..přijel ten..Luminor"
"Luminor? si chtěl říct Kiro ne?"
"Ale ne Luminor, přijel pro Shina"
Teprve teď mi to dojde..Shin dneska odjíždí..za chvíli... okamžitě vylítnu z postele a latím dolů. Všichni se tam dobře baví.
"Ahoj Lumi" řeknu a obejmu ho.
"Lauro... jak se máš?"
"Lumi ještě nejezděte prosím... zůstaň tu ještě" škemrám.
"No dobře my tu ještě být můžem, ale domů musíme jet maximálně ve 4!" řekne Lumi.
"Aspoň že tak"
"Tak pojďte na oběd" zavolá mamka z kuchyně a já jen čumím.
"Mami tys vařila?"
"Ale Lauro.. nedělej ze mě mrzáka..ovocný knedlíky ještě zvládnu"
Jen se usměju. Dojdu se převlíknout a pak už všici seděj u stolu a čekaj na mě. Sednu si vedle Shina a Kira. Jako nejen, že sem čuměla, že mamka uvařila, ale taky, že se to dalo jíst xD Dokonce to bylo výborný. Pak jsme každej dostali ještě dort x) prostě paráda tohle bych jako nečekala.
"Paní Bergerová nic lepšího sem nejedl" pochválí Lumi.
"Já taky ne.. můžu vám pomoct s těma talířema" řekne Shin.
"Díky..já normálně nevařím takže jsem nevěděla.. ano Shine to bys byl milej" řekne mami a jdou do kuchyně.
Pak si ještě povídáme..zážitky z hor, o klucích jejich skupině a tak.. pomalu si uvědomuju, že už to nikdy nebude tak dokonalý jako na horách nebo u nás... Shinovi začne škola..učení bude sem jezdit???..ach jo.. proč nebydlím v Berlíně nebo on tady...
"Lauro nepůjdem se někam projít?" navrhne Shin.
"Jo dobře počkej skočím se oblíct" řeknu a letím nahoru. "Mami my se jdem se Shinem projít"
"Dobře..a nespěchejte...pořádně si ho užij" řekne mamka a tak jdem. Mlčky jdem vedle sebe..jako tenkrát... druhý den co jsme se poznali.. x)
"Nad čím přemejšlíš?" zeptá se Shin.
"Miluji tě lásko.. a nechci o tebe přijít nikdy!! rozumíš nikdy..budeš mi psát a volat a budeš jezdit jo? budeme od sebe daleko ale zároveň bude spolu" břečím mu do náručí.
"Laurinko..nebreč.to je jasný budu sem jezdit co nejčastěji..protože tě miluju..budu psát budu na tebe myslet každou chvíli" řekne a políbí mě.
Pak se ještě řádnou chvíli touláme ruku v ruce po městě..je mi s ním tak krásně.. tak proč to musí skončit??...ale ne ono to neskončí!! sice nebudem u sebe, ale budeme se milovat a to překoná všechny dálky!! Vždyť existuje ICQ, mobil..a to všechno Shin má!!
.....naplněná novým elánem se vracím domů...
"Tak jsme tady..Em? ahoj co ty tady?" řeknu.
"Přišla jsem se rozloučit s klukama"
"Aha.. tak to jo.."
"Holky já si jdu balit" řekne Shin.
"Já ti pomůžu" řeknu a jdu s ním.
A tak balíme všechny jeho věci, kterejch má jako vždy požehnaně xD
"Lásko chtěla bych ti něco dát..." řeknu a podám mu fotku kde jsem já a on a takovým srdíčkovým rámečku..a taky ten film..Útěk ke hvězdám..protože ten je nám tak nějak souzenej.. "Mám tu samou fotku tady..jednu si necháš ty a jednu já" řeknu.
"Miluju tě Laurinko..tady máš zase něco ode mě" řekne a vytáhne nějakou obálku.. je v ní 6 lístků Berlín-zpáteční. "Abys měla důvod jezdit x) a teď zavři oči" řekne. Já tak udělám a on mi zapne něco na krku. Když otevřu oči vidím krásnej stříbrnej medajlonek ve tvaru hvězdičky a v ní L+S..
"To je krásný" řeknu.
"Ty seš krásná.. moc tě miluju"
"Já tebe víc..." řeknu a políbím ho.. líbáme se moc dlouho... dokud někdo nezaklepe na dveře
"Dále" řeknu.
"Lauro, Shine...promiňte, ale měli by jsme jet už bude 5" řekne Lumi.
Ještě stačím tajně dát do tašky Shinovi to srdíčko z pouti...sice bude už tvrdý jak beton..ale důležitý je to -miluji tě, navždy-
"Tak jo jdeme" řekne Shin popadne tašku a z druhý strany mě a jdeme...
Všichni jdeme před barák a tam nastane loučení..břečím jak želva...
"Kiro pojď ke mě" obejmu ho.
"Lauro..mám tě tak moc rád"
"A já tebe.. pozdravuj v Berlíně a napiš mi jasný" brečím.
"Jasně..měj se papa"
"Lumi.." zase brečím.
"Tak teď už asi naposled loučení"
"Lumi..mám tě moc ráda..seš prostě skvělej ve všem..napiš mi.. a dej mi pozor na Shina"
"Jasně..držím palce..pa mám tě rád"
"Nééé.. já nechci" zhroutím se Shinovi do náručí...
"Lauro...víš jak si to říkala..sice nebudeme vždycky u sebe..ale tady, tady budem spolu" řekne a ukáže na srdce. Aspoň 15 minut tam stojíme a objímáme se a líbáme...nic neříkáme... jen si užíváme toho druhýho..
"Miluji tě" řeknu, dám mu pusu a s těžkým srdcem pustím.
"Miluji tě" řekne a nastoupí do auta.
Brečím... pořád... Em ke mě přijde a obejme... Lumi nastartuje..mávne na nás.... Shin mi mávne..pak sevře pěst a přiloží k srdci... z úst mu odezírám dvě slova..miluji tě... vidím jak mu po tváři stekla slza... odpovím tím samým způsobem..auto se rozjelo..a já vidím tu tvář, tu tvář kterou miluju naposled.. auto už dávno zmizelo v sousední ulici..ale já tam pořád stojím a koukám se za ním..... kéž by si něco zapomněl a vrátili se... ale ne... to auto už neuvidím...
Zdroj : Zde